Byla jsem připravená se ho vzdát.
UPDATE PO PŮL ROCE K PŘEČTENÍ NÍŽE V ČLÁNKU
Cavesal už od nás jistě znáte - ať už z Instagramu nebo z videí. Jedná se obnosek, který vytvořil Jossy Reynvoet pro účely akademické práce bez udidla. Jossy původně vychází z horsemanshipu a cavesal jako takový je hybridem mezi cavessonem, typicky používaným v akademice, a bosalem, který mnoho lidí zná jako typ westernového uzdění. Cavesal má několik způsobů připnutí otěží: spodní kroužky slouží k bosalovému způsobu, zatímco vrchní boční kroužky jsou k obnoskovému připnutí - v určitém bodě tréninku dochází ke kombinaci bosalového i obnoskového způsobu připnutí dvou párů otěží (tam ani zdaleka nejsme a dlouho nebudeme); vrchní prostřední kroužek se typicky používá k lonžování a někdo si přidává ještě postranní sidepullové kroužky, které na horní fotce nejsou, ale na kterých momentálně obsedám Čestra.
Cavesal se dá koupit přímo na www.barock-flair.com nebo přes stránku Magdy Perić.
Pro koho je cavesal vhodný?
Cavesal je nástroj uzpůsobený k precizní práci ze země a ke stejně precizní práci ze sedla. Je variantou bezudidlového ježdění (nelze na něj připnout udidlo) a vhodný je pro každého, kdo hledá jemný a efektivní způsob komunikace s koněm.
Při zadávání objednávky se doporučuji přesně držet návodu, abyste zvolili vhodnou velikost a konečný produkt pasoval, co nejlépe. Mnoho lidí se totiž domnívá, že bezudidlo musí vyhovovat za každých okolností, že je to "jen" taková ohlávka. Jenže málokdo si uvědomuje, že jsou-li zasažena citlivá místa na hlavě koně, může u jakéhokoliv bezdudila, ohlávky i parelky, docházet k odmítání výbavy, znechucení práce, vzdorovitosti a v konečném důsledku ke změně osobnosti koně k horšímu - z důvodu nevyhovujícího vybavení může být šklebivý, pokoušet se štípat nebo kousat, cokoliv, jen aby se vyhnul nepříjemnému pocitu na hlavě. Cavesal se snaží těmto citlivým zónám vyhýbat, ale v konečném důsledku vše závisí na tom, jak efektivně se vám ho podaří napasovat. Ostatně jako u všeho.
V tomto článku se nebudu zabývat recenzí cavesalu (všichni víme, že ho zbožňuji), ale právě tomu, jak mi Čestr řekl, že mu cavesal najednou už není příjemný. A také tomu, jak se mi podařilo ho napasovat tak, aby nám mohl nadále sloužit, namísto toho, aby nám škodil.
Cavesal a my
Čestr má svůj cavesal už rok a půl. Používáme ho při práci ze země, při práci na dvou lonžích nebo na dlouhých otěží, a začala jsem na něm i obsedat. Po úspěšném napasování ho na hlavě snášel velmi hezky... alespoň do doby, kdy ho snášet přestal.
Téměř ze dne na den se z něj stal veřejný nepřítel číslo jedna.
Při snaze cavesal nasadit se Čestr odvracel, nebo do něj skoro afektovaně kousal, kdykoliv jsem se s ním přiblížila k jeho hlavě. Ale tím to nekončilo - hned, co jsem po skončení lekce cavesal sundala, vrhnul se na první věc (a často i na mě), o kterou si hlavu začal zuřivě drbat.
Protože jsem za sebou v minulosti měla online webinář o pasování bezdudilového uzdění, kde se lektorka zaměřovala na citlivá místa (kterými jsou například nervové trasy, temporomanibulární skloubení či tkáně kolem slinných žláz), kterým je třeba se vyhnout, ihned jsem napasování cavesalu zhodnotila znovu a zjistila jsem, že poté, co jsem ho poctivě mazala a čistila, nejenže kůže cavesalu příjemně změkla, ale také se trošku roztáhla. Malá změna zapříčiněná údržbou vybavení najednou znamenala, že napasování, které jsme provedli před tím 1,5 rokem, bylo nyní špatně.
Z důvodu pravidelné, poctivé údržby kůže zapracovala a roztáhla se. Proto doporučuji výbavu pravidelně kontrolovat a neignorovat koně, když najednou začne vykazovat známky nepohodlí, i když mu dříve daná věc vůbec nevadila.
Jedna mnoha výhod cavesalu je, že pokud je napasovaný správně, naprosto se nepřetáčí - ani když se kůň rozhodne, že si nečekaně vyhodí z kopýtka. Citlivým oblastem se tedy vyhýbá za každých okolností - tím pádem na koně nepůsobí rušivě a kůň vás může plně vnímat.
Jak to tedy probíhalo?
Čestrovi začal cavesal vadit. To se projevovalo tím, že kdykoliv jsem s ním přiblížila, začal do něj kousat, odvracel se, při snaze nasadit zvedal hlavu, snažil se uhnout. Při i po práci se hlavou drbal o všechno, na co přišel a s každým nasazením se to zhoršovalo.
Že je něco opravdu špatně jsem se přesvědčila tím, že jsem vyzkoušela nasazení zbylého vybavení.
Do ohlávky Čestr dával hlavu prakticky sám - nastavil se a nechal si ji lehce přetáhnout. Nutno dodat, že ohlávku máme také koženou, takže souvislost s materiálem jsem mohla vyloučit.
I porovnávací zkouška parelky dopadla nadmíru dobře.
Tímto jednoduchým testem jsem se přesvědčila o tom, že je to konkrétně cavesal, co mu na hlavě vadí. Při této "čestrudii" (studie na Čestrovi), jak jsem tomu říkala, jsem samozřejmě ve stáji vyčarovala hodně úsměvných pohledů, protože jsme u úvazu stáli i skoro hodinu, přičemž jsem se snažila o správné napasování, aby nezasahoval do citlivých zón na hlavě, a Čestr do toho pořád kousal a mou snahou naprosto nebyl okouzlen.
Každé napasování, které se mi jevilo, jako správné, muselo být samozřejmě otestováno při naší klasické práci na lonži.
Také je důležité dodat, že během procesu pasování nedostal žádnou mňaminu, protože jsem nechtěla, aby ho přijal jen proto, že za to něco dostal.
Uběhl asi týden zkoušení a pasování a já se pomalu psychicky začínala připravovat na to, že milovaný cavesal bude hledat nový domov... Ale zrovna v tu chvíli se to obrátilo a zdálo se, že poslední možná kombinace byla konečně ta pravá!
Měla jsem obrovskou radost, ale potom jsem si uvědomila, že oproti původnímu videu jsem cavesal nasazovala trochu jinak, což mi nedalo spát. Mohlo to být pouze jiným způsobem nasazování?
Následující den jsem proto vyzkoušela i "původní" způsob nasazování a ukázalo se, že byl bez reakce. Napasování bylo úspěšné!
Cavesal je pro nás pracovní nástroj – Čestr je zvyklý na něm makat na lonži a nově i pod sedlem a někdo by mohl říct, že jeho odmítání je z důvodu, že mu smrdí práce.
Díky této malé čestrudii jsem se ale přesvědčila, že to není žádná lenost a neochota do práce, nýbrž opravdový diskomfort, který způsobil odmítání obnosku. A naprosto úžasné pro mě osobně bylo přesvědčit se, že změna v přijímání výbavy (z nevole do dobrovolného nasazení) může nastat takto rychle. Nepřestává mě udivovat, jak moc s námi koně komunikují a jak málo stačí k tomu, aby všechny strany byly spokojené. 🙏
UPDATE PO PŮL ROCE:
Nakonec i "finální" napasování, které jsem v době psaní tohoto článku brala jako konečné a správné, se Čestrovi přestalo líbit. Už jsem byla fakt zoufalá a začala si říkat, že přeci jen mu asi smrdí práce. Nicméně dala jsem tomu poslední šanci, oslovila jsem profesionálku v oboru a začala etapa úprav přímo samotného cavesalu. Ukázalo se, že je na něm hodně špatně - tlak na TMJ, nevyhovující lícnice, špatně tvarovaný nátylník. O úpravách bude samostatný článek, ale níže přidávám konečný výsledek po dlouhodobém testování. Teď už s klidem mohu říci, že cavesal Čestrovi sedí jako p*del na hrnec a je s ním spokojený. 😎 Uhýbání zmizelo, drbání už se nekoná, kousání přestalo.
PS: Jsem si samozřejmě vědoma toho, že cavesal je drahá sranda. Proto jsem ve spolupráci s Horse and ME.eu zpracovala recenzi na tři u nás běžně dostupné obnosky z různých cenových kategorií. K přečtení zde: OBNOSKY RECENZE
Comments