top of page

Když osud nepřeje, část 2.

Je to už rok a půl, co jsem vydala článek „Když osud nepřeje“, kde jsem rozebírala všechny problémy, se kterými se Čestr potýká zhruba od svých dvou let, a přitom mi to přijde jako včera, co jsem ho se zaslzenýma očima psala. Co se za tu dobu všechno odehrálo, to bych ráda shrnula v tomto článku. Třeba jednou někomu poslouží jako vodítko při hledání příčiny u vlastního koně.



„Potřebuje více práce.“ nebo „Však jeho to přejde, když dostane do těla.“ Nepřešlo. Místo únavy se dostávalo více energie a roztěkanosti, skoro šílenosti, rychlejší bušení srdce, nadměrné pocení. Tato energie se ale nedala nijak usměrňovat, přicházela ve výbuších, které zdánlivě neměly příčinu. Byl to přesně ten typ šílené energie, kterou u koně nedokážete ovládat a nedá se nijak sklízet. Taková energie je vždy kontraproduktivní. Je špatná na psychiku koně i pro jeho fyzické zdraví, neumí s ní pracovat a vede pouze k negativním dopadům.


Tímto jsem mimo jiné otevírala první část. Jedná se o přesný popis situace, jaká tehdy byla. Kdybych měla situaci popsat dnes, byla by naprosto odlišná a zněla by asi takto:

„Potřebuje pochopení.“ nebo „Však se správnou a pravidelnou zátěží se podaří zmírnit fyzické příznaky jeho diagnózy.“ A daří se. Čestr je od doby prvního článku mnohem vyrovnanější. Již nemá záchvaty výbušné, nezkrotné energie, naopak – dá se s ním vést rozhovor, je snaživý a energii, kterou má, se snaží dát do toho, aby vyhověl. To, že vyhovění často není schopný, není problém psychický, nýbrž fyzický – jeho tělo ho nepustí. A právě o tom bude tento článek.



Stranové práce dovnitř plec a dovnitř záď a já v mikině Find Your Balance s mojí ilustrací od Equinns.cz.

Hlavním problémem se ke konci roku 2022 jevil nedostatek selenu a vitamínu E – po prvotních krevních testech totiž Čestr měl pouhých 48 mikrogramů na litr (ideální hodnota je mezi 100 - 200 mikrogramy). Ještě tentýž rok se tedy zahájila šestitýdenní selenovo-éčková kúra, která se následně ještě jednou opakovala. Hodnoty byly dobré a po více než půl roce (taková je totiž doba, kterou tělo potřebuje na regeneraci svalstva po tak velkém dlouhodobém nedostatku selenu) jsme v létě v roce 2023 začali více pracovat na nabrání kondice a připravovala jsem Čestra na zátěž pod sedlem, k čemuž však nakonec nedošlo kvůli mému těhotenství. Proto jsem se rozhodla více zaměřit na práci ze země, abych se k němu po porodu mohla vrátit a navázat, kde jsme skončili. Vrhli jsme se do stranových prací ze země pod vedením Jany Gregorové (@fofiworld), které měly za úkol Čestra nejen fyzicky, ale také mentálně připravit, neboť základní cvik „dovnitř plec“ na něj měla blahodárný uvolňující účinek. Postupem času jsme se naučili další cviky a dokonce přičichli k shromažďování.

Musela jsem se smířit s tím, že Čestr jednoho dne neodejde stářím, jak jsem si vždycky přála, ale pokud mu dříve neselžou orgány, budu ho muset nechat uspat, protože jeho fyzický stav již nebude slučitelný s welfare.

Návratu do práce (byť byla prováděná ze země) samozřejmě předcházely rentgenové snímky zad a zadních nohou, na kterých se neshledalo nic abnormálního – vše tam podle pana doktora bylo v pořádku a já se těšila, až s Čestrem po porodu začneme jezdit, nicméně i na doporučení naší trenérky jsem se nakonec rozhodla udělat testy na PSSM1 a PSSM2, které je nyní více známé pod pojmem MIM (o PSSM celkově napíši samostatný článek v dohledné době). Zatímco PSSM1 bylo negativní, ukázalo se, že je Čestr pozitivní na P8 variantu MIM, což je v podstatě degenerativní progresivní genetické onemocnění – když jsem to slyšela prvně, málem mě sbírali na podlaze, protože tolik negativních zpráv ve čtyřech slovech jsem do té doby snad neslyšela... zkrátka, jedná se o onemocnění, které se bude postupem času zhoršovat a je neléčitelné. Oplakala jsem to nesčetněkrát, měla jsem pocit, že žádná práce nemá smysl, protože ať budeme dělat cokoliv, jednou nás bude čekat krok zpět. Po každé malé pauze bude krok zpět, každý rok bude o něco horší. Musela jsem se smířit s tím, že Čestr jednoho dne neodejde stářím, jak jsem si vždy přála, ale pokud mu dříve neselžou orgány, budu ho muset nechat uspat, protože jeho fyzický stav již nebude slučitelný s welfare.

Jakmile jsem se trochu vzpamatovala z výsledků genetických testů, začala jsem si zjišťovat, jak Čestrovi co nejvíce pomoci. Vzhledem k tomu, že management stáje byl pro něj vyhovující, upravily jsme s výživářkou krmnou dávku, která měla adresovat jeho problémy a nadměrnou spotřebu selenu a vitamínu E. Tato krmná dávka se ukázala jako game changer, neboť Čestrovi ohromně pomohla uvolnit jeho ztuhlé svaly a zlepšila i jeho psychiku. Jsem moc ráda, že jsem ve spolupráci s Dromy mohla otestovat jejich produkt Aminoflex E, který se stal nedílnou součástí krmné dávky dodnes. Více o spolupráci se můžete dočíst přímo na webu Dromy.cz v recenzi.

Další zajímavé zjištění přišlo ke konci roku 2023, při fyzio / chiro ošetření paní doktorkou, která, aniž bych ji dříve informovala o oné události, kdy se Čestr vysypal z hengru, konstatovala, že někdy v minulosti utrpěl zlomeninu kyčelního hrbolu. Bylo to něco, co jsem dlouho tušila, ale co mi do té doby nikdo nepotvrdil. Když jsem se ptala, co takový úraz může způsobovat, bylo mi řečeno, že klidně může přispívat k Čestrovým problémům s SI skloubením. Přišlo mi, že skládanka do sebe konečně začíná zapadat.

Potom přišel leden a můj o 2 týdny předčasný porod. Od té doby to byla jedna velká jízda a na Česťu bohužel nezbývá tolik času, kolik bych si přála. Naštěstí mám ale pomoc ve stáji ve formě hodných tetiček, které se starají o to, aby měl každý den svůj kyblíček a sem tam ho vezmou ven, nebo na ruku. Ten pořádný návrat do práce nás teprve čeká a já jsem zvědavá, jak se nám bude dařit.

Držte prosím palce. 🍀


Na jízdárně s nosítkem a miminkem se Česťa chová velmi hezky.


Foto v článku od Anety Zábranské.



Comments


bottom of page