Report z kurzu: ZÁKLADNÍ A KREATIVNÍ LONŽOVÁNÍ

Rychlý (nejen) fotoreport z kurzu KoněČesky pod vedením Kristiny Koudelové.



Je to sice už déle než měsíc, co se kurz Základní a kreativní lonžování pořádaný @konecesky a lektorovaný Kristinou K. konal, nicméně i tak bych mu pár řádků věnovat chtěla.😊


Kromě toho, že jsme si simulovali, jak se koně cítí ve vyvázání (Kája promine) - a že to fakt nechcete - vyzkoušeli jsme si také pocit kontaktu mezi lonžérem a koněm a přenos signálů.

Na úvod

Organizaci Hanky Drahošové a pohostinnost Zuzky Prokopové na Ranči Loučka netřeba dlouze komentovat, protože to bylo jako vždy parádní. Celý kurz se nesl ve velice přátelském duchu a okořeněn byl o spoustu srandy. Praxe na sucho, jak ji Kristina nazývá, byla fakt prča. Kromě toho, že jsme si simulovali, jak se koně cítí ve vyvázání (Kája doufám promine fotky níže v článku) - a že to fakt nechcete - vyzkoušeli jsme si také pocit kontaktu mezi lonžérem a koněm a jak jemné signály koně cítí. Je neskutečné, jak si to vše můžete jednoduše vyzkoušet i z pohledu koně - bez koně!



Teorie

I když je praxe k nezaplacení, tak bez teorie se bohužel neobejdeme. Aby lonžování a cviky přinesly kýžený výsledek, musíme nejprve vědět, proč a jak je dělat. Proč s tímto koněm dělat takový a makový cvik, jaký to na něj má vliv a čeho tím dosáhneme. Musíme vědět, jaký typ pohybu je pro koně prospěšný a jaký naopak není. Proto je třeba nahlédnout nejen do základů biomechaniky a fyziologie koní, ale také do teorie fungování tréninku (např. pokud kůň pracuje špatně a konstantně zatíná svaly - tj. nedochází ke kontrakcím a následnému uvolnění - nebudou svaly nabývat, ale naopak ubývat) a dalších oblastí.🤯

Teorie zkrátka byla nabitá informacemi. Kristina má takovou vlastnost, že toho chce předat co možná nejvíce, což ji rozhodně šlechtí, ale člověku to v hlavě může zanechat pěknou paseku. Proto rozhodně doporučuji absolvovat více, než jen jeden kurz, protože na tom třetím už se budete chytat a zažijete pocity déja vu typu „Ajo, vždyť tohle už jsem slyšela!“ Na tomto konkrétním kurzu jsem si popsala několik stran A4 a musím se přiznat, že některé věci jsem pochopila, až když jsem si nad to mohla sednout doma a pořádně se zamyslet.


Lonžování vs. kroužkování

Z teorie rozhodně zmíním, že existuje lonžování a něco, čemu Kristina říká kroužkování, přičemž jen jedno z toho má na tělo koně ten správný vliv. Při lonžování pohyb kultivujeme (snažíme se o zlepšení pohybového stereotypu), zlepšujeme rovnováhu a osvalení a prohlubujeme vzájemnou komunikaci a vztah s koněm. Zkrátka jednoduše: při lonžování vedeme oboustranný dialog - žádáme koně o určité cviky, ale zároveň vnímáme, co k nám on (nejen) svým pohybem komunikuje. Hnaní se vpřed, zrychlování, házení hlavou, neudržování odstupu - to vše už dávno není známkou disrespektu, ale způsob, jakým nám kůň říká, že mu chybí rovnováha tělesná a dost možná i duševní. Kroužkování na druhou stranu postrádá vše výše zmíněné. Při kroužkování kůň běhá okolo lonžéra bez hlubší myšlenky, často bez jakéhokoliv řádu, a mnohdy ani nedochází k oboustrannému dialogu, ale spíše monologu jakéhosi despoty, kterým se člověk stává. Spíše než jako parťák a učitel se lonžér chová jako predátor.

Hnaní se vpřed, zrychlování, házení hlavou, neudržování odstupu - to vše už dávno není známkou disrespektu, ale způsob, jakým nám kůň říká, že mu chybí rovnováha tělesná a dost možná i duševní.



Kromě rozdílů v lonžování a kroužkování jsme v teorii probrali i výbavu, která se při lonžování používá. Vysvětlili jsme si vliv pozice těla člověka na koně a ujasnili jsme si posturální pobídky a co jsou to tzv. „tlačíka“. Podívali jsme se na vliv a využití různých typů obnosků, uzdeček i oblíbené parelky (nechyběla ani část o jejich pasování a dotkli jsme se i tématu TMJ), zabrouzdali jsme i do vlivu vyvazování na tělo koně. Řekli jsme si, jak poznat uvolněnost, že klopení na motorku není v žádném případě žádoucí a proč nechceme odpojovat motor (zadek) od koně, s čímž se nejvíce setkáváme u horsemanshipu. Celá teoretická část byla interaktivní (ale zapojit jste se nemuseli) a Kristina pokládala velice zajímavé otázky, které mnoha účastníkům, včetně mě, rozhodně daly podnět k zamyšlení.



Praxe na sucho

Praxe na sucho je jeden z hlavních důvodů, proč doporučuji absolvovat kurzy s Kristinou i bez koně. Často se totiž setkávám s názorem, že bez koně si člověk z kurzu mnoho neodnese. Samozřejmě takové kurzy jistě existují, nicméně ty pod vedením Kristiny se mezi ně rozhodně neřadí.🧐

Praxe na sucho spočívá v tom, že si každý účastník kurzu vyzkouší principy, o kterých se bavíme při teorii, sám na sobě a na druhém člověku, se kterým je ve dvojici. To má hned dva velké klady: prvním je osobní zkušenost a druhým je zkušenost druhého člověka, který (na rozdíl od koně) je schopen pocit popsat a konkrétně pojmenovat. Díky tomu jsou účastníci schopni dané problematice lépe porozumět, ale také si ji zapamatovat.


Na vlastní kůži

V mysli mi nejvíce utkvěla scéna, při které Kája (@pilgrimsjourney) zdolávala vyvýšenou kavaletu. Na první pokus měla k dispozici všechny své přirozené mechanismy pro udržení rovnováhy - mávání rukama, změna pozice těla, prostě volnost. Kavaletu tak přešla bez menšího problému. Následovala simulace vyvázání, při kterém ji Kristina zafixovala v jedné pozici a tím jí výše zmíněné mechanismy vzala.

Zatímco při prvním přechodu Kája sice mávala rukama, ale jinak udržovala jakousi rovnováhu, při druhém (vyvázaném) přechodu se ve snaze vyvažovat kroutila v celém svém těle a po krátké chvilce letěla do písku. U koní je princip stejný - jejich hlava v sobě ukrývá rovnovážné ústrojí a plní funkci vyvažovací tyče. Pokud koni hlavu zafixujeme tak, že není schopen ji v pohybu využívat, okrademe ho schopnost vyvažovat.

Kromě této názorné ukázky jsme si v praxi na sucho vyzkoušeli i to, co koně cítí na lonži při kontaktu, jakým způsobem se přenáší signály a vyzkoušeli jsme si vliv pozice našeho vlastního těla na pohybové vzorce koně.



Praktické lekce s koňmi

Na kurzu bylo hned několik koní v různých fázích výcviku a s různými fyzickými omezeními. Kromě Pilgrima od Káji, který měl delší dobu omezení kvůli zranění na noze, a mého Čestra, jsme se na kurzu potkali i s Fofi od Janči Gregorové a.k.a. www.fofiworld.cz, která už patří k pokročilejším akademikům z Brněnska, a která má na kontě organizování klinik s Magdou Perić na Moravě, takže se i účastníci-diváci měli na co koukat.😊 Díky rozmanitosti dvojic se Kristina mohla u každé zaměřit na něco trošku jiného a tím diváky seznámit s různými situacemi a problémy.

Kristina nás všechny navíc vybavila plejádou tipů, jak si uspořádat kavalety (a jak z každého uspořádání vytěžit nejvíce) a vysvětlila, jak bojovat proti tomu, když kůň pravidelně padá na určitou stranu.


Jedno uspořádání kavalet se dalo přejít mnoha různými způsoby v různých chodech a tempu.


Rovněž jsme se zaměřili na posturální vedení koně a práci s vlastním tělem - jak naklusat na lehké změny v postuře, jak využít vlastní energii pro zvýšení/snížení energie koně a podobně. Osobně mi velký problém dělala pozice ramen, abych byla po kruhu/na linii a nevytvářela jsem svým postavením protitlak. Nutno dodat, že někdy lekce působily lehce komicky. 😁



Čestr...

Tento kurz byl Čestrův 3. kurz, kterého se účastnil a už 2. na Ranči Loučka, takže už prostředí trošku znal. Tento fakt rozhodně přispěl i k větší pohodě a klidu nás obou, což nám umožnilo náramně si lekce užít (jak je vidět na fotkách) a odnést si z nich maximum.

Kristina se u nás zaměřila hlavně na hledání vertikální rovnováhy (pravo-levé) a na korektní ohnutí, protože Česťa nejenže má tendence se klopit na motorku (po zhlédnutí fotek už se nedivím, proč tomu tak je - prostě opisuje ode mě), ale také je tužší a pohybuje se jako prkno. Proto jsme si dali za cíl více zapracovat na správném ohnutí, mobilizaci plecí a narovnání.



... a já?

Já osobně jsem si kromě spousty teoretických i praktických poznatků odnesla i nějaké zkušenosti týkající stresového managementu. 😅 Koně jsou extrémně empatická stvoření. Jejich schopnost vstoupit do situace a emoční polohy člověka či koně je obdivuhodná a nese s sebou nevídané možnosti nejen v tréninku. Bohužel někdy ale může být ke škodě, a to konkrétně v momentě, kdy od nás přebírají stres a nejistotu - takže mým úkolem bylo, naučit se nestresovat se z každé maličkosti. Poté, co jsem předchozí dva kurzy „přetrpěla“ (neboť mě stresovalo fakt úplně všechno od řehtání po zvednutí hlavy), musela jsem se vnitřně přenastavit a říct si „A dost! Takhle to přeci nejde.“ Chtěla jsem si odnést znalosti a zkušenosti, ne zvýšený tlak. 😐😁 Takže jsem se naučila věci tolik neřešit a hlavně pořádně dýchat. A víte co? Fungovalo to a tento článek je toho důkazem. 😁🙏 Malé povídání o tom jsem natočila už při samotném kurzu.👇



Pár slov na závěr

Upřímně mohu konstatovat, že kurz nám s Čestrem mnoho dal a ráda na něj vzpomínám a těžím z něj. Čestr mi ukázal a přesvědčil mě o tom, že tímto směrem se spolu chceme nadále ubírat. Že tento typ práce je pro nás oba ten pravý a že nás oba baví. Zároveň mě utvrdil v tom, že se máme pořád co učit a že před sebou máme ještě dlouhou cestu.🤗

Zároveň mohu vřele doporučit kurzy od KoněČesky i kurzy, které Kristina pořádá sama za sebe. Více informací v odkazech níže. 😊 Chtěla bych rovněž poděkovat Hance Drahošové za zorganizování a Zuzce Prokopové za to, že nás ubytovala a vzala nás za své. Kristině samozřejmě patří dík za to, že tohle vůbec dělá a předává dál. ❤





Důležité odkazy:

Kurzy KoněČesky - https://www.konecesky.cz/kurzy

2. Online Summit - přednášky o rovnováze online - https://www.konecesky.cz/online-summit

Web Kristiny Koudelové - https://www.physio-dressage.cz/


Za fotky děkuji Míše Černíkové